Řecko: kolébka olympijských her

Olympijské hry, jak je známe dnes, mají dlouhou historii, která se datuje až do starověku. I když moderní olympijské hry dodržují některé původní prvky, mnoho jich taky bylo přetvořeno nebo úplně odstraněno.

Všechno začalo v Pelopónii v Řecku asi před 3000 lety. Jmenují se podle řeckého místa, ne kterém vznikli, kterou není nic jiného než hora Olymp. Nikdo ale přesně neví, kdy přesně začaly, nicméně první zmínka je z roku 776 před naším letopočtem. Těžko říct, co Řeky vedlo k tomu začít poměřovat své síly.

Lze si ale domyslet, že šlo především o sjednocení helénského světa, který spolu neustále bojoval. Některé z přírodních projevů byly navíc považovány za božské zásahy a hry byly taková pocta bohům, po níž se měli přestat zlobit. Ale zvyk konat hry každé čtyři roky přetrval do dnes. Řekové pak počítali letopočty spíš v olympijských hrách než v klasických letopočtech, takže způsobem: „Tohle? Jo, to bylo před dvěma olympiádami.“

Posvátné příměří

Ať se dělo, co se dělo, při sportovním klání muselo být uzavřeno příměří. Poslíčci roznášeli pozvánku na hry z města do města a vyzývali všechny, aby pozastavili válečné běsnění a začali se bavit. Díky tomu byly hry naprosto bezpečným místem jak pro sportovce, tak pro diváky.

Vždycky byly konány na počest nějakého boha. Buď jimi uctívali Dia, krále bohů, Apolla, boha světla a rozumu nebo Poseidona, krále moře. Olympia tak nebyla ani tak městem, jako spíš svatyní. Její posvátná oblast byla obehnána zdí a zahrnovala všechny chrámy, oltáře, na kterých nechávali oběti, státní pokladnu i malé budovy, které bychom dneska nazvali muzei.

Atleti

Když se díváte na řecké sochy, na první pohled je patrné, kdo byl sportovec. Ale atleti netříbili pouze své tělo. Výsadou řeckých sportovců bylo velebit i ducha, a tak vytvořit harmonii mezi tělem a myslí. K výchově takto harmonizovaných chlapců sloužilo gymnázium a palestra v každém řeckém městě. Tady bylo chlapcům poskytováno od malička všestranné vzdělání, včetně cvičení. Mezi jejich předměty, podobně jako dnes, patřila aritmetika, hudba, gramatika a čtení.

Ale to není všechno. Sportovci museli poctivě dbát i o svou čistotu. Jejich kůže byla před tréninkem absolutně čisté. Pak ji pokryli olivovým olejem a jemným pískem, dnes bychom řekli peelingem. Tato kombinace pomáhala regulovat teplotu jejich těla a chránila je před ostrým řeckým sluncem. Po tréninku se každý sportovec musel umýt houbou a vodou. Sportovci skládali přísahu podobně jako soudci a museli slíbit, že budou nade vše ctít pravidla a soutěžit čestným způsobem.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *