Řecký folklór

Tradice řeckého folklóru se u nich line již od starověku, jelikož tanec znamenal pro Řeky velmi důležitou součást jejich národní kultury. Tanec pro ně znamenal něco jako vyjádření lidských pocitů a stejně tak každodenního života. Řeky provází tanec při různých oslavách, křtech, svatbách či náboženských svátcích. Ve starověku lidé věřili, že tanec jim přinese úrodu či je dokonce dokáže zbavit deprese nebo vyléčí různorodá onemocnění. Tanec Řekové neustále uctívají jako největší formu umění.

Typický znak řeckých tanců je tanec do kruhu, který začíná pohybem pravé nohy proti směru hodinových ručiček. Tanečníci jsou v kruhu propojeni, drží se buď za ruce, za opasky či za ramena a ten první třímá v ruce šátek. Důležitým znakem řeckého tance je také improvizace. Nejčastější rozložení je, že ženy tancují ve vnitřním kruhu, muži vně okolo nich. Muži a ženy se při tanci nikdy nedrželi za ruce, byli propojeni pomocí šátku – a to dokonce i sezdané páry.

Dodnes se liší uspořádání tance dle regionů. Muži jsou obvykle seřazeni sestupně dle věku, stejně tak je následují ženy. Pravidlem je, že tanec vede vždy ten nejstarší muž regionu. Ostrovní tance jsou tvořeny rodinami. V různých oblastech vede tanec kněz, což je bráno jako symbol požehnání.

Mužské tance se výrazně od těch ženských liší. Muži tancují rázně, rychle a obratně, což je jakýmsi odrazem jejich síly, zatímco ženy tancují rozvážně, pomalu, důstojně a jednoduše, stejně tak, jaký by měly dle řecké konvence vést svůj život.

Nejdůležitějším artiklem při tanci je, jak jsme již nastínili – šátek. Má jej v ruce vždy první muž, což usnadňuje orientaci při otočkách, figurách či skocích. Pokud jej má v roce žena, je to z důvodu, aby se vyvarovala doteku s mužem, který tancuje vedle ní. Všechny jejich tance znázorňují konkrétní příběhy a liší se dle kultury dané oblasti Řecka.